Je zajímavé, čím vším může mít člověk zkažen zážitek z představení – i věcmi, které se zdají být vyloženě chvályhodné. Tak například anglické titulky. Obecně vzato je to jistě dobrá věc, ale když dáte k české verzi Jesuse originální titulky, zas tak fajn to není. I když mě český překlad místy rozčiluje, normálně to nijak zvlášť neprožívám. Když má člověk ale přímo před očima tenrozdíl – samozřejmě vždy v neprospěch českého textu – prostě to zážitek trochu kazí.
Jsou ovšem samozřejmě i horší věci, které kazí zážitek. Například nefunkční mikrofony. Konkrétně v představení, které jsem viděla já, nefungoval mikrofon Kaifášovi v podstatě během celé první písně velerady, takže ho nebylo slyšet (a občas se do toho ještě ozvalo takové to pískání zlobících repráků).
Čímž se dostávám asi tak k nejdůležitější věci, která člověku dokáže zkazit zážitek z představení: Kaifášova (Radek Seidl) nefunkčního mikrofonu je vážně škoda, protože byl z celé velerady jediný, kdo uměl jakž takž zpívat. Annáš (Jindřich Vobořil), naproti tomu, byl naprosto tragický. A to upozorňuji, že v podstatě nedisponuji hudebním sluchem, takže když já poznám, že někdo zpívá špatně, tak už je to fakt zlé (ale zase to není tak, že by to byl můj klamný dojem, potvrzeno i ostatními členy divadelní výpravy). A zbylí dva členové velerady nebyli o nic lepší. On i ten Kaifáš byl jednooký mezi slepými, jeho „on je záludný“ rozhodně adekvátně nevyznělo.
Abych ale nebyla pořád jen tak negativní, jsou i věci, které člověku dokážou zážitek dost vylepšit – dokonce tak, že má dojem, že cesta na představení stála zato jen kvůli nim (a že tam moc jiných důvodů nebylo). Tímto důvodem byl naprosto fantastický Herodes (Ondřej Brzobohatý), který jednak osobně zpíval a hrál geniálně, a druhak měla celá jeho scéna fantastickou choreografii.
Pochvalu zaslouží i Václav Noid Bárta jako Jidáš, ačkoliv by u té jedničky, na rozdíl od Brzobohatého, neměl hvězdičku. Osobně moc nemusím Střihavku, resp. mi sedí spíš do drsnějších rolí než je Ježíš, takže mě tady zvlášť neoslnil. Ale to je asi víc věcí vkusu, stejně jako to, že nemusím Basikovou, nebo že mi nepadla do noty celková podoba inscenace. Zkrátka mám Jesuse raději moderněji pojatého, v rádoby dobových kostýmech mi muzikálové tanečky připadají trapně absurdní. Asi nějaký psychický blok nebo co. Nicméně abych dokončila výčet postav, z Piláta (Pavel Polák) i Petra (Jiří Mach) jsem měla neutrální pocity, ale koho ještě oceňuji, je Šimon Zélótes (Jaromír Holub), ten byl báječný.
Kromě traumatizující velerady a technických potíží asi nenaleznu nic, co bych cítila potřebu přímo ztrhat, ale taky kromě Heroda nic, co by mě nadchlo. Dokonce i vrcholná píseň "Jesus Christ Superstar" mi přišlo, že postrádala šťávu, a to je smutné.
Třešničkou na dortu, kterou nám ale Hudební divadlo Karlín naservírovalo už na začátku, byla pak upoutávka na Noc na Karlštějně. Myslela bych si, že do trailerů se dávají ty nejlepší kousky, ale pokud to tak skutečně jak, tak teda nazdar hodiny. Kdypak tetřevi hon s lovci prohrají (Vydra jako král Petr, vévodu Štěpána jsem nepoznala) bylo tak strašlivým zážitkem, že jsem zvažovala, jestli neopustit divadlo okamžitě.
Celkově 6/10, ale tak polovina těch bodů je za Heroda.
P.S.: Celou dobu se mi hrozně nabízelo srovnání s brněnským Jesusem...vyhrává na celé čáře.
No comments:
Post a Comment